Cestník

"M ě s t a   j s o u   k ř i ž o v a t k y   c e s t  a   z á k l a d y  c i v i l i z a c í"

Evropa Asie Amerika Austrálie Afrika
 

index > Amerika > New York

    nahoru
  



 

New York City - velké jablko
New York, USA 


 A) Tři dny v New Yorku - reportáž
  nahoru

Příjezd
Po průjezdu Lincolnovým tunelem nás vítá Manhattan, srdce velkoměsta. Všude kolem nás jsou vysoké mrakodrapy končící až v někde mracích. Přijíždíme na newyorské autobusové nádraží (Port autority bus terminal), kde nás autobus vyváží po mnoha různých nadjezdech až do 4. patra. Vystupujeme a sjíždíme po eskalátorech do přízemí a hledáme metro (Subway), ale najednou Andrejka vykřikuje: „Ivča, Ivča!“ a tu se  k nám hrne, zprvu rozpačitě, ale po chvilce již nadšeně, kudrnatý třicátník v kraťasech a otrhaném tričku. Tak v to jsem ani nedoufal, konečně jsme dorazili do New Yorku a ještě nám míří někdo naproti. Milý Ivča nás zdraví česky, ovšem se silným americkým přízvukem : „Ježišmarjá, vy máte věcí? Jak se maté? Tohle všechno tahnete? Vy jste ale mokří! Pojďte pojedeme taxíkem!“

Následuje krátké představování a objímání a již nás táhne k taxíku. Házíme naše věci do obrovského kufru velkého fordu, který je nádherně žluťoučký jako slunečnice. Usedáme na zadní sedadla a před sebou sledujeme indického řidiče v turbanu, kterému Ivča stroze přikazuje:m“86. street!“ a taxikář vyráží.
Následuje maratón otázek a odpovědí o našem životě, o Česku, naší cestě a o rodině v Praze. Najednou Ivča přerušuje rozhovor a zmateně se začne rozhlížet kolem sebe a křičet na taxikáře : „Přejel jsi, já říkal 86. street a teď jsme jí minuly!“ Ind se chytá za hlavu a omlouvá se: “Promiňte, já to přejel!“ a začne se otáčet na rušné Kolumbově třídě. V tu chvíli volá Ivčovi jeho americká žena, kde jsme, a Ivča nahlas oznamuje do telefonu: “na 87. ulici, ten debil to přejel.“ Načež se Ind začne znovu omlouvat a nakonec pokorně žadoní o 9 USD, které stála cesta. Ivča mu dává deset a vykládá naše věci, pod stříšku, která zdobí vchod do domu. Zde je již milý černošský vrátný skládá do výtahu. To co známe jen z filmů se zde stává skutečností. Vrátný nám otevírá všechny dveře a vozí nás výtahem. U Ivči v bytě už nás vítá jeho manželka Leight, která nás ubytovává v pokoji pro hosty. Problém se vyskytuje s jídlem, když oznamujeme že jsme nic  nejedli, tak se diví a říkají, že oni doma nejedí, a tak nemají v lednici ani žádné jídlo. Ale není tak zle, nachází spousty jídla a připravují nám perfektní hostinu se sýrem a tuňákovou pomazánkou.

Nakonec dne se s nimi snažíme probrat ještě zajímavosti města, které bychom měli navštívit, ale klíží se nám zraky, tak se musíme odebrat do teplé, suché a pohodlné postele. Celý den pršelo a teď déšť ještě zesiluje vytrvale buší do klimatizace, dnes byl doopravdy hnusný a strašný den, ještě že je za námi.

Den druhý

Ráno po probuzení nás Leight bere sebou na procházku po Central parku a ukazuje nám místní zajímavosti. Ona jde na procházku s malou dceruškou Kate, které ještě není ani jeden rok.
Bohužel dnes je pošmourné počasí a poprchá, tak teď po ránu park zeje prázdnotou. V parku se nachází i zoologická zahrada, ale vstupné 6 USD nejsme ochotni obětovat. Na východní straně je park ohraničen pátou Avenue. V její horní části se nachází spoustu muzeí (taky označení tomu napovídá Muzeum mile),  včetně největšího a nejznámějšího MET (Metropolitní muzeum). Jižněji kolem střední a jižní části Central parku se nacházejí nejdražší apartmány ve městě v nichž si velmi bohatí lidé užívají výhledů do zeleně Central Parku. Od parku na jih je ulice lemována mnoha slavnými butiky a drahými obchody i obchodními domy s oděvy jako Bloomingdales. Po několika blocích narážíme na katedrálu Sv. Patrika, největší katedrálu města, která stísněná vysokými mrakodrapy vypadá jako malé zrnko. Před vchodem do nitra kostela přichází důkladná prohlídka a uvnitř katedrály chodí v uličkách policisté a kontrolují co se děje v lavicích.

Naproti katedrále se nachází vysoké budovy Rockefelerova centra, před nímž je v zimě postaven vánoční strom a kluziště. Dnes na podzim je zde jen kavárna.V nejvyšší budově centra GE building se nachází sídlo televizní stanice NBC. V prosklené výloze můžeme sledovat ranní talk show nebo jiné live pořady a v přízemním obchodě si je možné zakoupit mnoho suvenýrů, jejichž námětem jsou pořady a televizní seriály, které televize vytvořila.

 Od Rockefelerova centra je to kousek k nejvyšší budově města Empire State Buliding. Ta byla svého času nejvyšší budovou světa. Pro další cestu použijeme metro (subway). Kupujeme si jednodenní jízdenky (7 USD), protože jízdenka na jednu jízdu stojí 2 USD. A změtí linek metra, které nejsou odlišeny pouze barevně, ale i písmeny jedeme do Battery parku na úplném cípu Manhattanu. Zde se nachází stará pevnost, která dnes souží jako přístaviště lodí odplouvajících k soše Svobody a na Ellis Island, což je společná okružní plavba. Kupujeme si jízdenky (10 USD, opět žádná sleva pro studenty) a než se nalodíme, tak nás čeká důkladná kontrola, kdy si musím svléci svetr a boty a projít rámem a batoh poslat skrz skener. Opatření proti teroristickým útokům jsou zde v New Yorku daleko častější než jinde a není se čemu divit.

 Naloďujeme se a míříme k první zastávce, kterou je ostrov se Sochou svobody. Spouště fotoaparátů cvakají, jak všichni fotí výhledy na sochu před námi a panorama Manhattanu za námi. Hezký pohled, ale jaksi neúplný, chybějí dvojčata, která se zřítila po teroristických útocích v září 2001. A dodnes tak není panorama úplné.

 Loď obeplouvá ostrov se Sochou, která z vysokého podstavce shlíží na přístav pod sebou. Právě tudy museli připlout všichni přistěhovalci, kteří se rozhodli v americe najít svůj nový domov. Vystupujeme z trajektu na dřevěné molo a vstupujeme na malý ostrov. Je již po poledni a hlad nás začíná trápit, proto začínáme obhlídku v místním fastfoodu, kde si dáváme vyprahlého hambugera s obří porcí hranolek. Po obědě obhlížíme suvenýrový obchůdek v sousedství, bohužel kupujeme jen tretky, protože ceny jsou dost vysoké.

 Procházka kolem sochy Svobody je zdarma a pro vstup dovnitř památníku potřebuje člověk nějákou zvláštní vstupenku, se kterou se stejně nedá vyjít až na vrchol sochy. Pro vstup do sochy je navíc potřeba projít další kontrolou a rámy. Míříme tedy pouze okolo sochy. Ta má světle zelenou barvu a jasně zářící pochodeň v pravé ruce. V levé ruce drží knihu s velkým nápisem JUNE IV 1777, což je datum vzniku Spojených států. Svobodu  symbolizuje speciální korunka a přeťatý řetěz u nohou. Jak známo socha zde byla postavena jako dar francouského lidu Američanům k výročí americké nezávislosti. Kostru sochy navrhoval sám slavný inženýr Gustav Eiffel.

 Větrné a studené počasí nás vyhání zpět do přístavu a na trajekt, který směřuje k blízkému ostrovu Ellis Island, ten byl vstupní branou do Ameriky pro mnoho přistěhovalců. Právě tady na ostrově sídlily imigrační úředníci. S nástupem letecké přepravy, ale ustal význam námořních cest, tak úředníci přesídlili a dnes je na ostrově jen Muzeum přistěhovalců, které je zdarma k prohlédnutí. Trajekt se následně vrací zpět do výchozí stanice v Battery parku, kde již čeká mnoho dalších lidí, kteří chtějí na ostrov se Sochou Svobody a do Muzea emigrantů.

 Přes Battery park se musíme vymotat skrze množství černochů nabízejících kradené hodinky, obrázky a drogy. Jen pár bloků severněji se nachází další památné místo města Ground Zero, což je oplocená jáma, která zbyla po dvou  mrakodrapech Světového obchodního centra (WTC), takzvaných Dvojčatech (Twins), která se zřítila po teroristických útocích v září 2001, kdy do obou věží narazila dopravní letadla. Dodnes zde zbyla díra, vedle které je postaven z traverz domů ocelový kříž. Celou scenérii doplňují fotografie umístěné na plotě o budování, fungování a zkáze budov.

 Naproti tomuto místu je malý kostelík, který jen stěží zapadá mezi vysoké mrakodrapy, avšak stojí za povšimnutí, neboť tento kostelík je nejstarší budovou města.

 Znovu se vozíme metrem  ve kterém je tak dusno, že se nedá ani nadechnout. Ještěže vozy  podzemní dráhy oplývají luxusem v podání klimatizace. Takže se nemůžeme dočkat příjezdu soupravy. Je to jako vyjít z pece ven, do míst de fouká osvěžující větřík. Srdcem New York City a důležitou křižovatkou většiny tras podzemní dráhy (subway) je Times Square. Nejedná se o skutečné náměstí, ale o křížení důležitých ulic města (Broadway a 7th Avenue), které tvoří uprostřed výškových budov takový trojúhelník. Ten je obklopen dokola (i v přilehlých ulicích) množstvím světelných reklam  zavěšených na domech.
Severně od tohoto srdce se na Broadwayi, asi nejznámější třídě města, nachází množství divadel. Na jih od Times Square po sedmé Avenue se nachází místní víceúčelová hala Madison Square Garden. Což je zajímavý název, protože žádná zahrada - garden, tu není a hala je kruhová a ne čtvercová, jak napovídá název square (čtverec). Vedle haly je jedno z nejrušnějších míst metropole a možná celé Ameriky, stanice vlaků Pennstation (pensylvánské nádraží). Právě odtud odjíždí a sem přijíždí nejen příměstské vlaky, ale spoje do celých Spojených států. Teď je po páté hodině odpoledne a spousty lidí skončili v práci a běží na vlak domů. Procházíme obchodním centrem v prostorách nádraží, ale není zde k hnutí a je tady dusno a horko. Radši opouštíme toto místo a míříme metrem domů na 86th street.

 Doma nacházíme novou obsluhu výtahu, která se s námi vesele zdraví, asi již o nás slyšel od kolegy. Ivan, Leight a malá Kate na nás společně čekají a vezmou nás do francouské restaurace. Ta se nachází jen blok vedle a vypadá spíše jako „pajzlovský“ bar. Číšník se  snaží do své americké angličtiny zamontovat francouská slova i přízvuk, ovšem moc mu to nejde a nikdo mu nerozumíme. Těšíme se tedy aspoň na francouské speciality, ale jsme dost zklamáni, protože jídelní lístek je dost stručný, asi jen deset jídel, a Francii se vzdáleně přibližují je sardinky. My bereme asijské kuře a Leight si objednává středně krvavý biftek. Aspoň že víno je dobré. Konverzace u stolu, probíhá kvůli Leight v angličtině a navzájem porovnáváme Evropany a Američany.

Den třetí

Spíme o trochu déle než včera a po snídani jedeme metrem k Radnici (City Hall). Což je bílá budova, která proti vysokým mrakodrapům města vypadá jako malá stavbička. Od radnice začíná nejstarší most ve městě Brooklynský most, na které se platí mýtné, ale pěšáci sem mohou zdarma. Problémy začínají být s Andrejkou, kterou dlouhá cesta, posuny času a stres posledních dní i následujících hodin poznamenávají bolestmi hlavy a břicha. Odvážím ji radši domů, ať si odpočine a sám vyrážím na poslední obhlídku města a sehnat poslední suvenýry.

Procházím ulicemi velkoměsta, které jsou dost špinavé a musí se kličkovat mezi pytli s odpadky. Dalším zajímavým jevem New Yorku City je, že zde lidé spíše běhají než chodí. Nejsou to jen jedinci, kteří by někam pospíchali, ale jsou to celé zástupy lidí, pohybujících se tak rychle, že se jedná spíše o běh než chůzi. New York je tedy asi nejhektičtějším místem v USA, ale i na celém světě.

Poslední večeři v Americe si dávám v Burger Kingu na Times Square, kde při konzumaci skvělého hamburgeru s cibulí pozoruji davy běžících lidí, kteří snad ani sami neví kam a proč pospíchají. Honí je moderní doba a stres, kéž by jsme my do budoucna byli pohodovější a nehonili se tak, jako tyto zástupy. Na 5th Avenue kupuji poslední suvenýr, kterým je tričko pro tetu a kolem Central parku mířím domů kolem kolony kočárů tažených koníky na Kolumbovo náměstí (Columbus square), což je jeden z mála kruhových objezdů v celých Spojených státech. Ale i zde mají semafory aby se auta nesrážela při průjezdu objezdem.

Tma padá na velké jablko (New York City) a my se snažíme  všechny své věci nacpat do zavazadel, která jsou nakonec tak těžká, že je stěží utáhneme. Loučíme se s filipínskou chůvou malé Kate (rozloučení s Ivčou i Leight proběhlo již včera po večeři). A metrem jedeme ze srdce Manhattanu asi hodinu na velké mezinárodní letiště JFK. Čím více  se metro blíží k letišti tím více lidí vystupuje, až zbýváme jen my a mladý černoch s batohem naproti nám. Ten si z ničeho nic začíná trénovat boxerské údery. A co my teď? Neznáme tu černoškou mentalitu, chce se prát nebo ne? Po chvíli vytahuje boxerské rukavice a vstává. Přepadá nás strach, že asi na letiště nedojedeme a budeme umláceni mladým černochem v  newyorské podzemce. Naštěstí se později ukazuje, že si trénuje jen údery, k čemuž používá jako protivníka skleněnou výplň dveří metra. Dříve než nějakou rozbije, tak radši vystupujeme.

Na metro navazuje na letištní Air Train, cena je bohužel 5 USD/os., co naplat, pěšky by jsme asi nedošli. Stále je to levnější než taxi nebo autobus z centra. V tří vozovém samořízeném vláčku jsou přehledné plánky a každá zastávka je dobře popsána a hlášena. Dokonce u terminálů jsou velké cedule s názvy leteckých společností. Hned u prvního vidíme modré logo Air France, kterou potřebujeme.

Čekání na odlet hale si krátíme pozorováním televizní debaty. Letadlo se pomalu začíná plnit lidmi a odlet se zpozdil přesně o oznámenou půlhodinu. Ve 23.35 atlantického času se obří boeing společnosti Air France odlepuje od rozjezdové dráhy letiště JFK a my opouštíme New York. Vrátíme se sem ještě někdy?

 B) Průvodce městem
  nahoru

Procházím ulicemi velkoměsta, které jsou dost špinavé a musí se kličkovat mezi pytli s odpadky. Dalším zajímavým jevem New Yorku City je, že zde lidé spíše běhají než chodí. Nejsou to jen jedinci, kteří by někam pospíchali, ale jsou to celé zástupy lidí, pohybujících se tak rychle, že se jedná spíše o běh než chůzi. New York je tedy asi nejhektičtějším místem v USA, ale i na celém světě.

 C) Horní Manhattan, Okolí Central parku (Upper Side)
  nahoru

Srdcem velkoměsta je Manhattan. Středem Manhattanu se táhne Central park.
Je to obrovský obdélníkový park, ze všech stran obklopený městem. Po asfaltových cestičkách jezdí cyklisti a běhají sportovně nebo jen kondičně mnozí obyvatelé města. Starší generace může posedět u velkého jezera (reservoir) a turisté si park prohlížejí při vyjížďce v kočáru. Děti zde najdou mnoho sportovišť, kde mohou hrát fotbal nebo američtější baseball. Je to takový sportovní, zábavní a odpočinkové centrum uprostřed velkoměsta. Uvnitř je i zoologická zahrada (vstupné 6 USD).

Na východní straně je park ohraničen  pátou Avenue. V její horní části se nachází spoustu muzeí (taky označení ulice tomu napovídá Mu
zeum mile),  včetně největšího a nejznámějšího MET (Metropolitní muzeum).
Jižněji kolem střední a jižní části Central parku se nacházejí nejdražší apartmány ve městě v nichž si velmi bohatí lidé užívají výhledů do zeleně Central Parku. Od parku na jih je ulice lemována mnoha slavnými butiky a drahými obchody i obchodními domy s oděvy jako Bloomingdales.
Katedrála Sv. Patrika - největší katedrálu města, která stísněná vysokými mrakodrapy vypadá jako malé zrnko.

 D) Střední Manhattan (Central Manhattan)
  nahoru

Soubor budov Rockefelerova centra, před nimiž je v zimě postaven vánoční strom a kluziště. Nejvyšší budovou centra je GE building, kde se nachází sídlo televizní stanice NBC. V prosklené výloze můžeme sledovat ranní talk show nebo jiné live pořady a v přízemním obchodě si je možné zakoupit mnoho suvenýrů, jejichž námětem jsou pořady a televizní seriály, které televize vytvořila. Podstatnou část zabírá i u nás velmi populární seriál Přátelé (Friends).

Od Rockefelerova centra je to kousek k nejvyšší budově města Empire State Buliding. Ta byla svého času nejvyšší budovou světa.

Srdcem New York City a důležitou křižovatkou většiny tras podzemní dráhy (subway) je Times Square. Nejedná se o skutečné náměstí , ale o křížení důležitých ulic města (Broadway a 7th Avenue), které tvoří uprostřed výškových budov takový trojúhelník. Ten je obklopen dokola (i v přilehlých ulicích) množstvím světelných reklam  zavěšených na domech. Reklamní panely neukazují jen loga nadnárodních společností, ale jsou tu i takové, které zobrazují ceny akcií na burze nebo vzkazy obyvatel města jiným newyorčanům. Místo je hlavním centrem silvestrovských oslav v metropoli.

Severně od tohoto srdce se na Broadwayi, asi nejznámější třídě města, nachází množství divadel. Na jih od Times Square po sedmé Avenue se nachází místní víceúčelová hala Madison Square Garden.

Vedle haly je jedno z nejrušnějších míst metropole a možná celé Ameriky, stanice vlaků Pennstation (pensylvánské nádraží). Právě odtud odjíždí a sem přijíždí nejen příměstské vlaky, ale spoje do celých Spojených států.  

 E) Dolní Manhattan a ostrovy (Lower Manhattan)
  nahoru

Battery park
Je jižní cíp Manhattanu. Zde se nachází stará pevnost, která dnes souží jako přístaviště lodí odplouvajících k soše Svobody a na Ellis Island, což je společná okružní plavba. (jízdenka 10 USD, opět žádná sleva pro studenty) .

Socha svobody
Socha, která z vysokého podstavce shlíží na přístav pod sebou. Právě tudy museli připlout všichni přistěhovalci, kteří se rozhodli v Americe najít svůj nový domov. Procházka kolem sochy Svobody je zdarma a pro vstup dovnitř památníku potřebuje člověk nějákou zvláštní vstupenku, se kterou se stejně nedá vyjít až na vrchol sochy. Pro vstup do sochy je navíc potřeba projít další kontrolou a rámy.
Ta má světle zelenou barvu a jasně zářící pochodeň v pravé ruce. V levé ruce drží knihu s velkým nápisem JUNE IV 1777, což je datum vzniku Spojených států. Svobodu  symbolizuje speciální korunka a přeťatý řetěz u nohou. Jak známo socha zde byla postavena jako dar francouzského lidu Američanům k výročí americké nezávislosti. Kostru sochy navrhoval sám slavný inženýr Gustav Eiffel.

Ellis Island
Byl vstupní branou do Ameriky pro mnoho přistěhovalců. Právě tady na ostrově sídlily imigrační úředníci. S nástupem letecké přepravy, ale ustal význam námořních cest, tak úředníci přesídlili a dnes je na ostrově jen Muzeum přistěhovalců, které je zdarma k prohlédnutí. Trajekt se odtud následně vrací zpět do výchozí stanice v Battery parku.

Ground Zero
Jen pár bloků severněji od Battery parku se nachází další památné místo města Ground Zero, což je oplocená jáma, která zbyla po dvou  mrakodrapech Světového obchodního centra (WTC), takzvaných Dvojčatech (Twins), která se zřítila po teroristických útocích v září 2001, kdy do obou věží narazila dopravní letadla. Dodnes zde zbyla díra, vedle které je postaven z traverz domů ocelový kříž. Celou scenérii doplňují fotografie umístěné na plotě o budování, fungování
a zkáze budov.
Naproti tomuto místu je malý kostelík, který jen stěží zapadá mezi vysoké mrakodrapy, avšak stojí za povšimnutí, neboť tento kostelík je nejstarší budovou města.

Radnice (City Hall)
Je bílá budova, která proti vysokým mrakodrapům města vypadá jako malá stavbička. Od radnice začíná nejstarší most ve městě Brooklynský most, na které se platí mýtné.

 F) Doprava
  nahoru

Pro další cestu použijeme metro (subway). Kupujeme si jednodenní jízdenky (7 USD), protože jízdenka na jednu jízdu stojí 2 USD. A změtí linek metra, které nejsou odlišeny pouze barevně, ale i písmeny. V metru je tak dusno, že se nedá ani nadechnout. Ještěže vozy  podzemní dráhy oplývají luxusem v podání klimatizace. Takže se nemůžeme dočkat příjezdu soupravy. Je to jako vyjít z pece ven, do míst de fouká osvěžující větřík.


mail

 

  

 

 Města Světa 2006   f.bursik@seznam.cz